14.12.2016 10:49


Brno má problém se segregovanými školami. Město ani stát se tím ale nezabývají

Autor: Tereza Hanusová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Velká pravděpodobnost, že se na jinou školu nedostanou. To jsou vyhlídky dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Brno má takových lokalit celkem devět a minimálně tři segregované školy, které navštěvují z většiny romští žáci. Neromské děti jejich rodiče přehlašují na jiné školy.  

Brno - Syn paní Petry jako dyslektik nestíhal látku probíranou ve škole, což bylo jedním z důvodů, proč přestoupil na jinou školu. Současně s přestupem začal chodit i na doučování organizované Muzeem romské kultury. „Syn chodí na doučování už čtvrtým rokem, moc mu pomáhá, když s ním dobrovolníci procházejí učivo, které probírá ve škole,“ uvedla Petra. Důvodem jeho špatného prospěchu mohl být nezájem učitelky, která nezohledňovala speciální potřeby romského žáka. „Chodila jsem se synem přímo na výuku. Paní učitelka vždy jen zadala úkol a věnovala se jiným dětem, i když věděla, že syn potřebuje zvláštní přístup,“ popsala dál Petra. Rodiče se museli potýkat s problémem segregovaných škol, které navštěvují děti převážně z romských a sociálně slabších rodin z okolí.  

Podle vyhlášky o spádových obvodech jednotlivých škol, o níž rozhodují zastupitelé městských částí, musí školy přijmout každé dítě, které má v jejich obvodě trvalé bydliště. Pokud mají kapacitu navíc, teoreticky mohou přijmout jakékoliv dítě odjinud. Rodiče se mohou svobodně rozhodnout pro jakoukoliv školu, ale prakticky je to tak, že většina rodičů dává děti na nejbližší spádovou školu. „Asi šedesát procent žáků v Brně navštěvuje svoje spádové školy,” dokládá mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. V případě sociálně vyloučených čtvrtí jako Husovice, Cejl nebo Komárov tak neromští rodiče přihlašují své děti na jiné školy, aby nenavštěvovaly třídy s větším počtem romských spolužáků. „Jakmile přeroste podíl minority třicet procent, tak v tu chvíli rodiče z majority začnou stahovat své děti do jiných škol. V tomto je situace brněnských škol ukázková,“ objasnil Marek Zemský z Agentury pro sociální začleňování. Ten tvrdí, že důvodem je špatný vztah majority a romské menšiny.

Segregace je pro školy boj, pro zastupitele žádný problém

Že se Brno potýká se segregovanými školami potvrzuje i výchovná poradkyně Alena Mrhačová ze základní školy na Vranovské ulici, která patří pod ZŠ Merhautova. „Naše škola je z osmdesáti procent romská,” říká. Právě základní školy na ulicích Merhautova, náměstí 28. října a náměstí Republiky v Husovicích patří mezi brněnské školy s největším podílem romských žáků. Každá z těchto škol má i odloučená pracoviště, na Vranovské, Staré a Cacovické ulici. „Objevil se pokus ze strany města nastavit systém tak, že nejméně třetina žáků ve třídách obou škol musí být neromského původu, nicméně ve výsledku došlo k hromadnému přehlašování žáků do jiných škol. Od roku 2012 je to někdy až šedesát odhlášených dětí ročně,“ uvádí Jana Foltýnová, ředitelka ZŠ Merhautova. To je asi desetina dětí ze všech dětí, které do školy chodí.

Merhautovu navštěvuje v letošním roce 565 žáků, z toho jsou téměř dvě třetiny romského původu nebo sociálně znevýhodněni. Zde se ale daří děti z majority začleňovat, na rozdíl od budovy stejné školy na Vranovské ulici, kde integrace mezi děti ze sociálně slabších rodin neprobíhá úspěšně. „Vranovská byla, je a bude romská,” podotýká Foltýnová, „my s tím nic neuděláme. Když sem neromští rodiče dítě dát nechtějí, tak ho sem prostě nedají, přinutit je nemůžeme.“

Městští zastupitelé sice segregaci za problém považují, ale nijak zásadně ji neřeší. „To, co my vidíme jako segregaci, znamená pro Romy držet pospolu. To se vztahuje jak ke škole, tak k lokalitě,” myslí si Miriam Kolářová (KDU-ČSL), místostarostka pro vzdělávání městské části Brno-sever, která je zřizovatelem školy. S touto myšlenkou pracuje i brněnský magistrát. „To, že jsou v Brně zejména tři segregované školy, souvisí s tím, že Romové, kterých se to převážně týká, žijí v jejich okolí. Vyplývá to z logiky věci,” uvedl náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ředitelé nepřijímají romské žáky, přestože mají volná místa. Inspekce pochybení nevidí

Podle Foltýnové je jedním z důvodů segregace nepřijímání romských dětí na jiných než spádových školách. „Skutečně se děje, že ředitelé jiných škol odmítají romské žáky, přestože tam místo mají. Mám několik takových případů potvrzených rodiči,” dokládá Foltýnová. Naopak rodiče z majority dostanou bez problémů svoje děti i na školy mimo spádovou oblast v sociálně vyloučené oblasti. S tím nesouhlasí náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys: „V případě brněnských základních a mateřských škol jsme vznik segregovaných tříd při inspekční činnosti nezjistili.”

Marek Zemský, který se problematikou v Agentuře pro sociální začleňování momentálně věnuje, se však na toto téma vyjádřil také. „Velký počet dětí ze sociálně vyloučených lokalit má například škola na náměstí 28. října, základní škola Křenová, škola Vranovská, škola Náměstí Republiky v Husovicích,“ připomněl Zemský.

O zlepšení situace se pokouší několik neziskových organizací jako IQ Roma servis, DROM či Muzeum romské kultury, které se snaží děti doučit látku, jíž nerozumí. „Můj syn díky pravidelnému doučování lépe rozumí učivu, získal sebevědomí a ve škole je šťastnější,” dokládá Petra. Na doučování do muzea momentálně chodí celkem pětasedmdesát dětí, docházejí jednou, dvakrát nebo i třikrát týdně. Dalších čtrnáct jich na doučování čeká. „Sedm dětí složilo přijímací zkoušky na střední školu. To je pro nás velký úspěch. V poslední době se zájem o doučování ze strany rodičů zvedá,“ doplnila Petra Banďouchová, která je koordinátorkou pro doučování.

 

Autoři: Tereza Hanusová, Patrik Kříž, Markéta Lankašová a Samuel Prílepok s přispěním celé redakce

Klíčová slova: segregace, sociálně vyloučené lokality, Brno, základní školy

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.