01.12.2016 20:08


Budoucnost bydlení v Brně: Na místě brněnských brownfieldů by měly stát polyfunkční čtvrti, shodují se brněnští stratégové

Autor: Lucie Chaloupková | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Čtvrti, které poskytují jak bydlení, tak pracovní místa a veškerou občanskou vybavenost, jsou vizí stratégů z brněnské Kanceláře strategie města i jiných odborníků na plánování. Možnosti pro jejich výstavbu podle nich nabízí především opuštěné průmyslové zóny na jihu Brna. Tyto myšlenky rezonovaly na středečním semináři Výzvy a scénáře budoucího rozvoje města Brna 2050. Během semináře jeho účastníci diskutovali o možných směrech, jakými se má Brno v budoucnosti vyvíjet.

Brno - O možných podobách města Brna v roce 2050 ve středu v brněnské Otevřené zahradě diskutovali brněnští odborníci na plánování. Často skloňovaným tématem zde byla otázka budoucího bydlení. Pokud má totiž Brno růst co do počtu obyvatel, jak si podle svých slov přeje například vedoucí brněnského Oddělení tvorby strategie Jan Holeček, bude otázka výstavby nových čtvrtí tou nejdůležitější. Holeček doufá, že budování nových domů pomůže zvrátit současný trend stagnace brněnské populace. „Přejeme si, aby se růst v Brně týkal především počtu obyvatel. V nynější době tu máme 380 tisíc trvale bydlících, denně je přítomných 600 tisíc. Za posledních deset let tento počet neroste,“ popsal nynější situaci.

Místo Brněnského středu se tak rozvíjí spíše okrajové části. Centrum města však stále nabízí možnosti rozvoje. Podle Holečka se jedná například o brownfieldy na Jihu Brna, či zanedbané oblasti jako je Cejl. „Podle asi pět let staré prognózy odborníků z Masarykovy university má navíc populace slabě klesat. Letos to vypadá na dosud nejnižší počet prodaných bytů v Brně. Pokud má obyvatelstvo růst, musíme nejdříve postavit domy, kde budou lidé bydlet,“ doplnil Holeček.

Pracovníci Kanceláře strategie města, z leva: Jan Holeček, Jaromír Emmer, Eva Kalová

V současné době je nejčastějším typem výstavby takzvaná monofunkční oblast, tedy čtvrť, která slouží jen jedné funkci, například bydlení. Typickým příkladem této strategie jsou satelitní města. Takový způsob zástavby však může uškodit městu jako celku. „Negativně vnímám zastavování volných prostor rodinnými domy. Pokud ve městě vznikají velké obytné čtvrti, které nemají více funkcí, město ztrácí kompaktnost, je nutná delší doprava,“ popsala pracovnice odboru dopravy Iva Machálková. Další nevýhodou čtvrtí s rodinnými domy je to, že zkrátka zabírají hodně místa. Tento luxus je problematický pro dnešní města, která bojují s prostorem, proto se také satelity staví na periferiích. „Pokud si Brno přeje zvýšení počtu obyvatel, asi mu nezbude nic jiného, než stavět sídliště, na rodinné domy nebude místo. Nejpraktičtější budou ta polyfunkční,“ popsala svůj názor pracovnice nadace Partnerství Simona Spáčilová. Například brněnský zastupitel Matěj Hollan pro trend výstavby samostatných domků se zahradou použil zajímavý příměr - označil ho za „hraní si na vlastní zámek“. „Je to samozřejmě absurdní,“ dodal Hollan.

Polyfunkční čtvrti však nabízejí pohodlnou alternativu. „Tato místa spojují práci, bydlení a rekreaci. Je nesmyslné rozdělovat město na obytný sever a průmyslový jih. Město by mělo takové projekty nachystat, připravit parametry a technickou infrastrukturu, soukromý investor se poté postará o domy,“ navrhl pracovník brněnského bytového odboru Jan Sponar. „Dobrým příkladem mnohostranné funkce je Bohunický kampus. Z bytové oblasti, která byla považována za periferii, se stala polyfunkční oblast,“ upozornila Spáčilová. O taková místa je skutečně zájem i mezi Brňany, za byty v oblasti kolem Kampusu jsou ochotni si připlatit. „Tohle se dotklo hlavně Nového Lískovce, cena tamějších bytů rostla mnohem rychleji, než jinde,“ dodal k tomu pracovník investičního odboru Tomáš Procházka.

K výstavbě takových projektů je možné využít například jižní oblast města, kde se nachází mnoho opuštěných pozemků zbylých po brněnské industriální éře. „Brněnské brownfieldy kolem řeky se přímo nabízejí. Kromě toho je v Brně stále mnoho prázdných míst po starých domech,“ podotkla brněnská zastupitelka Hana Kašpaříková. Staré průmyslové zóny na jihu Brna jsou velkým tématem. „Dnes je to tak, že je Brno rozděleno na průmyslový jih a obytný sever. Opuštěné výrobní prostory, kde se dlouho nic neděje, jsou přitom zlatým dolem pro developery,“ popsal pracovník jihomoravské agentury pro rozvoj Jan Hladík. Proti jejich průmyslovému využívání argumentoval například i Hollan. Upozornil na problém zón, kam pracovníci musí dlouho dojíždět, čímž přicházejí o čas, který by mohli trávit s rodinou. „Domnívám se, že tyto odříznuté areály jsou nelidské, i když mohou být finančně výhodné,“ uvedl Hollan.

Pod pojmem brownfield rozumíme nemovitost, která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Nejčastěji to bývají opuštěné průmyslové, zemědělské, či vojenské areály. Podle publikace brněnského magistrátu z roku 2015 je v Brně v současnosti sto dvacet osm těchto zanedbaných pozemků, které dohromady zabírají tři sta osmdesát hektarů. I když existuje snaha o revitalizace těchto míst, publikace uvádí, že mezi lety 2012 a 2014 se počet těchto lokalit naopak zvýšil o čtyři. Existují však i příklady areálů, které už prošly úspěšnou revitalizací, nebo je jejich přestavba naplánovaná. O jedné z nich už jsme informovali v říjnu – jde o plán Nové Zbrojovky, starého brownfieldu, který se má přeměnit právě na polyfunkční čtvrt. Článek si můžete přečíst zde.

Klíčová slova: brownfield, polyfunkční čtvrt, strategie Brna

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.