17.05.2016 12:56


Mezi romskými a neromskými dětmi ze stejných podmínek není rozdíl, dokazuje studie

Autor: Martin Čech | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Studie z University of Kentucky se zabývala delikventním chováním romských a neromských dětí ve třech českých městech. Zkoumán byl především jejich vztah s rodiči a jak rodičovská výchova jejich chování ovlivňuje. Tyto děti navštěvující stejné školy podle studie pijí stejnou míru alkoholu a kradou také ve stejném množství. Rodiče svou komunikací s dítětem a zájmem o něj podle studie silně ovlivňují jeho společensky nepřijatelné chování v budoucnosti.

Brno/Jihlava/Ostrava – Výzkum zaměřený na delikventní chování romských a neromských dětí provedl Alexander Vazsonyi s několika dalšími autory v University of Kentucky. Data shromáždil tým z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky vedený profesorem Markem Blatným. Celkem anonymní dotazníky vyplnilo 239 romských a 139 neromských adolescentů z brněnských, jihlavských a ostravských škol. Podle studie není rozdíl v užívání alkoholu, počtu krádeží nebo školních přestupcích mezi romskými a neromskými žáky, kteří navštěvují stejné školy.

Základní škola J. A. Komenského na náměstí Republiky v Brně. Foto: Martin ČechVědci zkoumali u žáků druhého stupně základní školy vliv výchovy na jejich chování. „Jedna psychologická teorie předpokládá, že nedostatečně vychovaní jedinci mají menší schopnost sebekontroly, která vede k delikventnímu jednání. Podle současných poznatků tento vztah platí v různých etnických, rasových i kulturních skupinách. Testovali jsme tedy, zda má na činy žáků vliv příslušnost k etniku nebo kvalita výchovy,“ vysvětlil Marek Blatný. Výzkumníci v dotaznících zjišťovali tři nejpodstatnější faktory pro rozvoj kriminálního jednání, a to rodičovskou kontrolu, tedy jak se rodiče o své dítě zajímají, rodičovskou oporu a míru konfliktů v komunikaci mezi dítětem a rodiči o intimních věcech. Výsledky ukázaly, že výchova má u romských i neromských rodin velmi podobnou funkci. Čím více se rodiče o děti zajímají, dávají jim oporu a nevedou konfliktní komunikaci, zvyšuje se sebekontrola dětí, která je spojena s nižší mírou problémového chování. To se u romských i neromských dětí vyskytuje v celkové míře stejně.

Zkoumaní adolescenti pocházeli z podobných rodin. Většina rodičů měla ukončené středoškolské vzdělání a byla zaměstnaná. „Zkoumaná část romské populace neodpovídá stereotypu typického Roma a výzkumy ji také často opomíjejí. Romů v integrovaných podmínkách však může být většina. Například sociolog Dan Prokop mluví o dvou třetinách,“ sdělila spoluautorka studie Gabriela Jiskrová. Autoři také chtějí poskytnout přesnější obraz romských dospívajících, jelikož většina studií se zaměřuje na ty nejrizikovější skupiny. „Podle studií z Česka i zahraničí má romská mládež vyrůstající v chudých podmínkách horší zdraví, více kouří, pije alkohol a užívá drogy. Nicméně studie z roku 2009 ukazuje, že adolescenti z romských osad na Slovensku neužívají více návykových látek než jejich většinoví vrstevníci. Je třeba upřesnit, jak velká část z nich vyrůstá v rizikových podmínkách a jak je ovlivňují,“ dodala Jiskrová.

Klíčová slova: Romové, romské děti, výzkum, studie, delikvence

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.