15.03.2017 15:28


Muž před Ústavním soudem protestoval hladovkou proti exekucím

Autor: Alice Šplíchalová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Protestní hladovku před budovou Ústavního soudu v Brně zahájil 13. března 2017 v 11.30 bojovník proti exekucím Jiří Bezděk. Chtěl tak upozornit nejenom na svůj případ, ale i na celou problematiku Exekutorské komory a jejích pravomocí.

Foto: Zoltán Varga, Jiří Bezděk protestující před budovou Ústavního soudu

Brno – Počínaje pondělní půl dvanáctou se Jiří Bezděk rozhodl držet protestní hladovku před Ústavním soudem v Brně. Jeho cílem bylo zviditelnění problematiky exekucí. „V roce 2013 jsem vypracoval právní rozbor Exekučního řádu, který dokazuje protiústavnost tohoto zákona a poukazuje na bezpečnostní riziko,“ objasnil Bezděk. Ihned po příchodu k budově soudu za ním přišla ochranka. Zjišťovali, proč se na místě usazuje a jaké jsou jeho další plány. „Nakonec mi dovolili zůstat, protože z praxe vědí, že jsem neústupný,“ sdělil. Původně zamýšlel držet suchou hladovku, stejně jako v roce 2014. Od té ho ale kolemjdoucí odradili, jelikož se báli o jeho zdraví. Druhý den se už před Ústavním soudem asi od šestnácté hodiny nevyskytoval. Zřejmě tak hladovku z prozatím neznámých důvodů ukončil.

Problémy začal mít Bezděk v roce 2009, kdy Okresní soud v Šumperku nařídil první exekuci. Důvodů, proč na něj byla uvalena, bylo několik. „Jeden zákazník mi nezaplatil větší částku za odebrané zboží, do toho jsem začal marodit. Když jsem se vrátil po dlouhodobé hospitalizaci, tak přišli exekutoři,“ popsal začátek Bezděk. Zásadním okamžikem v případu byl krok exekutorky Marcely Dvořáčkové, která mu dva dny po poslední splátce dluhu zajistila podíl v bytovém družstvu. Hodnota bytu podle Bezděka byla v té době zhruba 1,5 miliónu korun.

Proto Bezděk v letech 2012 a 2013 zaslal Dvořáčkové dva výhružné dopisy. V těch popisoval, že jí hodlá uřezat různé části těla, mezi nimi dokonce i bradavky. První zásílku nebrala Dvořáčková zcela vážně. Druhý dopis jí už ale nahnal strach. Jelikož se začala bát o sebe i o své blízké, podala na něj trestní oznámení. V květnu 2014 o jeho vině rozhodl Krajský soud v Hradci Králové. Odsoudil ho ke dvěma letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky. Navíc nesměl kontaktovat exekutorku ani její blízké.

Po problémech s úřady, exekutory i rozvodovým řízením se Bezděk rozhodl vytvořit několik webových stránek zaměřených na osvětu. Tam popisuje celou svoji kauzu, pokroky, které v ní učinil či další úspěchy z oblasti prosazování svých zájmů. Ty spočívají především v omezení pravomocí exekutorů. „V průběhu posledních šesti let se sice pan Bezděk vícekrát obracel na veřejného ochránce práv, ale prakticky vždycky šlo o záležitosti, které nespadají do působnosti ombudsmana,“ uvedla tisková mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková. Většina podnětů se týkala právě exekucí, postupu exekutorů a zejména obecných námitek protiústavnosti Exekučního řádu. Dále založil v roce 2011 neziskovou organizaci NADKLAM – děti dětem od klamu k prozření. Prostřednictvím té se snaží pomáhat dětem, které si musejí procházet rozvodem svých rodičů. Zpravidla to bývá nelehká situace, kterou si prošly i Bezděkovy děti.

Soudy v roce 2014 nařídily přes 800 tisíc exekucí. Oproti předchozímu roku narostl jejich počet o více jak sto tisíc. Exekuce jsou podle Exekutorské komory běžným řešením platební neschopnosti či neochoty dlužníka platit své závazky. Nesplácení má však své důsledky. Od roku 2001 bylo nařízeno více než 2,5 milionu exekucí. Dá se tedy říci, že se tato problematika dotýká každého, ať už přímo či někoho ze známých. „Při provádění exekucí stále zřetelněji vidíme, že veřejnosti chybí seriózní informace o tom, co to vlastně je exekuční řízení a jaké pravomoci má soudní exekutor,“ uvedla prezidentka Exekutorské komory Jana Tvrdková.

Klíčová slova: Jiří Bezděk, exekuce, protest, hladovka

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.