15.11.2016 12:31


Na česko-rakouské hranici vládne přátelská atmosféra

Autor: Lada Součková | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Výsledky šetření, které provedli studenti Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, ukazují, že na česko-rakouské hranici panuje přátelská atmosféra. Rakušané si Čechy spojují s pivem, Prahou a také levnými nákupy. Češi pod Rakouskem vidí Vídeň, pracovní příležitost a vysokou životní úroveň. Do budoucna by si obyvatelé přáli zlepšení dopravy a odstranění jazykové bariéry.

Znojemsko, Břeclavsko - Podle výzkumu Geografického ústavu Masarykovy univerzity mají Češi žijící v pohraničí s rakouskými sousedy dobré vztahy. Výzkum provedli studenti prostřednictvím dotazníků na vzorku více jak tři sta lidí z českého i rakouského pohraničí a pomocí rozhovorů se starosty okolních obcí. „Soustředili jsme se na to, jak obyvatelstvo pohraničí vnímá změny a celou situaci v regionu po pádu železné opony,“ vysvětlil cíl projektu Milan Jeřábek z Geografického ústavu Masarykovy univerzity.

Projekt zachycuje dosavadní vývoj pohraničních oblastí a jejich spolupráci. Příkladem přeshraniční spolupráce je například pětikilometrová Stezka bosou nohou u hraničního přechodu Valtice – Schrattenberg. Výzkum však ukázal, že obyvatelé pohraničí o projektech druhé země často nevědí, ani se do nich nezapojují. Rakušany na českém území zajímají především aktivity spojené s vínem nebo cyklostezky.

Největším problémem je jazyková bariéra

Lidé žijící v pohraničí vnímají své sousedy spíše pozitivně. „Rakušané mě berou jako souseda a partnera, tak je vidím i já. Mentalita Rakušanů a Moravanů je velmi příbuzná, do Rakouska to mám deset kilometrů a více mě to táhne do Vídně než do Prahy,“ svěřil se Miloš Řehák z Lednice. Největší problém obyvatelé obou stran vidí v jazykové bariéře. Rakušané často česky mluvit nechtějí a spíše očekávají, že jejich čeští sousedé budou hovořit německy.

Situaci komplikuje doprava

Nedostatky vidí obyvatelé ve vývoji v dopravě, kdy okolní silnice jsou velmi zatížené přeshraniční dopravou. Přáli by si také více hraničních přechodů a četnější propojení se sousedy. Převážně Češi vnímají negativně vývoj v zemědělství, především kvůli veliké konkurenci. „Někteří rakouští zemědělci hospodaří na českém území. Mají ho buď pronajaté, nebo na něm Češi pracují pro rakouské subjekty,“ přiblížil situaci Jeřábek.

Geografický ústav Masarykovy univerzity pracoval na výzkumu od prosince loňského roku až do letošního října. Výzkum byl postaven na dotazníkovém šetření, kdy dvacet českých studentů oslovovalo respondenty ve své zemi a devadesát rakouských studentů pracovalo s lidmi v Rakousku. „Musím říct, že v Mikulově, Lednici a Břeclavi jsme se při vyplňování dotazníků nesetkali s odmítnutím,“ řekl student geografie Jan Ambrož. Veronika Šindelková, která doprovázela rakouské kolegy při vyplňování dotazníku, přiznala, že v Rakousku je lidé odmítali často. Dotazník vyplnilo nad tři sta občanů, obsahoval šestadvacet otázek a byl vyhotoven v českém i německém jazyce. Součástí výzkumu byly i rozhovory s přibližně dvaceti starosty obcí jak našeho, tak rakouského pohraničí.

Klíčová slova: pohraničí, spolupráce, Čechy, Morava, Rakousko, vývoj

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.