21.03.2017 08:13


Práce je pro mě důležitější než zábava, říká mladý Vietnamec

Autor: Adam Lukůvka | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Začít podnikat jako náctiletý je složité. A ještě složitější je to pro cizince, který má s podnikáním minimální zkušenosti. Vietnamec Tuan Dao Tien se to rozhodl přesto zkusit. V devatenácti letech zanechal školy a v Brně si otevřel vlastní samoobsluhu. Prací denně stráví přes třináct hodin, a to včetně víkendů. I přes nedostatek volného času si za svým rozhodnutím začít podnikat stojí. A ani zavedení elektronické evidence tržeb to nezměnilo.  

Ve své samoobsluze stráví Tuan Dao Tien většinu svého času Foto: Adam Lukůvka

Brno – Jeho zákazníci ho berou jako souseda, přestože jeho domov je tisíce kilometrů daleko. Dvaadvacetiletý Vietnamec Tuan Dao Tien se před třemi lety rozhodl, že si otevře vlastní samoobsluhu s potravinami v brněnských Židenicích. V Česku žije od svých osmi let. Ve dvaceti získal české občanství, a přes to, že vyrůstal ve Vietnamu, je mu bližší česká kultura.

Vietnamci jsou třetí nejpočetnější menšinou v České republice. Více u nás žije pouze Ukrajinců a Slováků. Podle Českého statistického úřadu žilo na konci roku 2015 v Česku přes šedesát tisíc Vietnamců, z toho necelé tři tisíce v Brně. Tien byl v roce 2015 jedním z mála cizinců pod dvacet let, který se živil podnikáním. V Česku jich tehdy bylo pouze sto čtyřiapadesát.

Dětství měl Tuan Dao Tien krušné. Když mu bylo sedm, tak jeho matka odletěla z Vietnamu do Brna. „Být jako dítě rok bez mámy bylo těžké. Hodně sem tehdy plakal,“ řekl Tien. Až po roce za ní s otcem přiletěli. „Nejhorší bylo, že ve Vietnamu zůstala babička a starší brácha, který chtěl dodělat školu a nemělo smysl, aby jel s námi,“ sdělil Tien. Rodině se v Brně zalíbilo a rozhodli se zůstat. Se svým bratrem si Tien často volá, ale osobně se vidí jen jednou za pár let. „Párkrát jsem letěl do Vietnamu na prázdniny. Je to finančně náročné a bohužel tam nemůžu létat každý rok,“ dodal.

První roky v Česku byly pro Tiena těžké. Během pár měsíců se musel naučit jazyk, aby mohl nastoupit do školy, a seznamoval se s českou kulturou. „Čtyři roční období ve Vietnamu neznáme a trvalo dlouho, než jsem si zvyknul,“ řekl Tien. Brzy si v Česku našel přátele a jazyk mu už nedělal problémy. Stal se tlumočníkem rodiny, protože jako jediný uměl česky. Všechny úřední záležitosti tak rodiče museli řešit přes něj.

Střední školu záměrně nedostudoval. „Nebavilo mě to. Popravdě jsem se v ní trochu trápil. Řekl jsem si, že bude lepší, když už si začnu vydělávat,“ řekl Tien. A tak si v devatenácti letech, ihned po ukončení studia, otevřel vlastní samoobsluhu s potravinami v brněnských Židenicích. Prací stráví skoro všechen svůj čas. V obchodě bývá každý den přes dvanáct hodin, a tím jeho pracovní povinnosti nekončí. Někdy ještě jede nakoupit zboží nejen pro sebe, ale i pro obchod rodičů, který si otevřeli předloni. „Snažím se jim nějak pomoct. Na oplátku mi pak máma třeba uvaří večeři,“ sdělil Tien.

Po otevření obchodu si místní zákazníci Tiena brzy oblíbili. „Je to tu přátelské. Mnozí ke mně chodí nakupovat denně a už se dobře známe,“ řekl Tien. Nevadí mu, že mu někteří tykají. „Nemyslím si, že by to bylo kvůli tomu, že jsem Vietnamec. Spíš mě berou jako mladšího souseda, a proto mi tykají. Nevidím v tom žádný problém,“ dodal.  

Na začátku března se musel potýkat se zavedením elektronické evidence tržeb (EET). „Vše jsem si zařídil už dlouho dopředu. Nechtěl jsem nic nechat na poslední chvíli,“ sdělil podnikatel. Největším problémem pro něj byla časová náročnost příprav. Musel si do databáze zaznamenat všechno zboží, které měl v obchodě. „Trvalo mi to spoustu dní. Také jsem musel jezdit po úřadech a vše si předem vyřídit,“ řekl Tien. Po třech týdnech od zavedení už si na novým systém zvyknul a EET mu nevadí. Myslí si, že nyní budou všichni podnikatelé poctiví.

Volného času má Tien málo. V sedm ráno otevírá obchod a pracovní doba mu končí v sedm večer.  Jen výjimečně zajde ven s přáteli. „Pravidelně se vídám jen s přáteli ze základní školy. Občas jako rodina chodíme na večeři s dalšími Vietnamci, ale jinak svůj čas věnuji obchodu,“ řekl Tien. To, že během dne nemůže jít sportovat a v létě vyjet na koupaliště, mu vadí, ale podnikání je pro něj přednější. „Musel bych obchod na několik hodin zavřít a přišel bych o tržby. Kdybych platil zaměstnance, který by v obchodě prodával za mě, tak bych také vydělal méně,“ dodal.  

O své budoucnosti zatím nepřemýšlí. „Pravděpodobně zůstanu v Česku. Zvykl jsem si tu a v současnosti se mám dobře,“ řekl Tien. Zpátky do Vietnamu by se chtěl vrátit až v pozdním věku, protože nyní k tomu nemá důvod. „V Česku mám svoje podnikání jisté, zatímco ve Vietnamu bych si těžce hledal práci, když nemám dodělanou školu. Navíc bych si už těžko zvykal na tamní život,“ dodal.

Klíčová slova: Podnikání, Vietnamec, samoobsluha, EET

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.