10.05.2016 23:27


Princezna z Býčí skály ukáže zájemcům svou tvář

Autor: Michaela Rybová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Již za čtyři dny budou moci zájemci v Brně pohlédnout do očí ženy ze starší doby železné, jejíž ostatky nalezl v jeskynní svatyni Býčí skály před téměř sto padesáti lety otec moravské archeologie Jindřich Wankel. Ten pod lebkou nalezl i honosné zlaté šperky, které svou nositelku zařadily mezi příslušníky elity té doby. Brněnští antropologové se rozhodli vytvořit princezninu bustu. Práce jim trvala téměř rok.

Brno – Brňané budou moci od této soboty v pisáreckém pavilonu Anthropos pohlédnout do tváře ženy, která žila před více než dva a půl tisíci lety. Brněnským antropologům se ve spolupráci se sochařem Ondřejem Bílkem podařilo vytvořit bustu takzvané princezny z Býčí skály. Její ostatky nalezl s dalšími čtyřiceti kostrami, tisíci nádobami a šperky archeolog Jindřich Wankel v roce 1872 v Moravském krasu.

Sochař Ondřej Bílek a antropolog Petr Kostrhun ukazují bustu princezny z Býčí skály, Autor: Michaela Rybová „Ženě bylo v době smrti okolo třiceti let a byla z nám neznámého důvodu vybrána jako vhodný kandidát pro nejvyšší oběť bohům, odehrávající se v jedné z nejvýznamnějších středoevropských svatyň v jeskyni Býčí skály,“ objasnil vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea Petr Kostrhun.

Podle odborníků byla žena zřejmě členkou tehdejší vyšší společnosti. Mohlo se jednat o manželku či dceru velmože nebo jinak významnou a váženou osobnost. Pod jejími ostatky byly nalezeny honosné zlaté šperky, mohutné kruhové náušnice, takzvané záušnice. Jejímu vysokému postavení nasvědčuje i velmi dobrý stav chrupu. Kvalitní zuby naznačují, že jedla pestrou stravu.

Antropologové nejprve museli podrobně prozkoumat a poté zohlednit všechny nerovnoměrnosti v obličeji. ,,Strávili jsme s princeznou stovky hodin. V konečné podobě se odrážejí poznatky z archeologie, antropologie i muzeologie. Hlavní rysy lze zrekonstruovat poměrně přesně, ale jemné detaily jako například vrásky, drobná zranění a záhyby kůže jsou pouhým odhadem,“ uvedla antropoložka a autorka busty Eva Vaníčková.

Při navracení tváře lebce se podle Vaníčkové nejprve zrekonstruují žvýkací a spánkové svaly, které obličej utvářejí a formují nejvíce, a poté se dolaďuje měkká tkáň.  

Kopie záušnic nalezených společně s princeznou z Býčí skály, Autor: Michaela Rybová„Účes jsme vytvořili podle dobových zvyklostí, zaplétaný drdol byl tehdy moderní. Pokud by busta byla barevná, princezna by měla pravděpodobně tmavé vlasy a hnědé oči,“ řekl sochař Ondřej Bílek.

Vedení muzea hodlá v rekonstrukcích podob předků pokračovat i nadále. V prosinci tohoto roku bude v pavilonu Anthropos v expozici představující počátky lidstva vystavena kostra neandrtálce v životní velikosti. Následně brněnští antropologové chystají lidem ukázat tvář takzvané dolnověstonické šamanky, jejíž ostatky staré více než třicet tisíc let jsou jedním z nejvýznamnějších nálezů z paleolitu v celosvětovém měřítku.

Klíčová slova: Býčí skála, antropologie, doba železná

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.