10.11.2016 00:07


Prošetřovali jsme přes sto osmdesát chyb v oblasti důchodů, říká Anna Šabatová

Autor: Patrik Kříž | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Nejčastějšími důvody pro ztrátu nároku na důchod je chybná práce s lékařskými posudky, špatné datum vzniku invalidity či špatné období pojištění. To při svém šetření zjistila veřejná ochránkyně práv. Zvýšil se také počet lidí, kteří ombudsmanku oslovili kvůli tomu, že na starobní důchod nedosáhnou.

Brno - Veřejná ochránkyně práv prošetřovala v posledních dvou letech sto osmdesát pět stížností v oblasti důchodů. Z těchto případů zjistila v osmdesáti sedmi chybu, většinou ze strany České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ombudsmanky Anny Šabatové mohou počet těchto chyb omezit sami žadatelé.

Téměř třetina zjištěných pochybení se týká špatného data vzniku invalidity a nedostatečné lékařské posudky. „Pokud byl invalidní důchod přiznán k pozdějšímu datu, než invalidita vznikla, dostal žadatel důchod později, nižší nebo dokonce žádný,“ upřesnila Šabatová. Lidé, kterým ČSSZ žádost takto zamítla, mají k dispozici pouze pomoc v hmotné nouzi, což je aktuálně necelých tři a půl tisíce korun.

Lékařské posudky byly podle ombudsmanky často neprůkazné. „Posudky nebraly v potaz lékařské zprávy a nálezy z předchozích let, které často dokazovaly, že stěžovatel trpěl zdravotním postižením již mnohem dříve,“ řekla Šabatová. V takových případech správě sociálního zabezpečení vytkla nepřesvědčivé odůvodnění data vzniku invalidity. 

Za pochybení v souvislosti s lékařskými posudky mohou podle prohlášení ČSSZ dodatečně předložené lékařské zprávy či další podklady související s vývojem zdravotního stavu žadatele. „Ke správným závěrům mohou přispět i lidé, kteří o invalidní důchod žádají. Pokud se léčí u odborníků, měli by dbát, aby jejich praktický lékař dostal veškeré dokumenty. Ty pak totiž slouží jako podklad pro posudkového lékaře“ dodala Šabatová. 

Ombudsmanka dále upozornila na zvyšující se počet lidí, kteří nemají nárok na starobní důchod. Důvodem je narůstající počet let, které musí mít člověk odpracováno, aby mu byl starobní důchod přiznán. „Ten se z původních dvaceti pěti zvýší do roku 2019 na konečných třicet pět let,“ doplnila Šabatová. „Absolutně si nedokážu představit, jak tohle zvládnu, zvláště pokud hned po škole nenastoupím do práce,“ přiznává student medicíny Ilja Kříž. 

Podle informací Šabatové vyplácí správa sociálního zabezpečení zhruba tři a půl milionu důchodů a každý rok zpracovává přes dvě stě tisíc žádostí. „Počet nalezených chyb vzhledem k těmto číslům je velmi nízký. Chtěla bych Správu pochválit i za to, že pokud to je možné, chyby velmi rychle napraví,“ řekla Šabatová. „Jejích slov si vážím. Cílem našeho úřadu je, aby spolupráce s kanceláří ombudsmanky byla i nadále příkladná,“ reagoval ústřední ředitel ČSSZ Jiří Biskup.

Klíčová slova: důchod, ČSSZ, Anna Šabatová, ombudsmanka

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.