08.05.2016 12:02


Služba státu je cena za demokracii, míní izraelský student

Autor: Michaela Benešová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Povinná vojenská služba je pro některé přežitek a zbytečnost, jiní ji vnímají jako ideální místo pro přerod chlapců na muže. V Izraeli je povinná vojenská služba pro všechny. Mladí lidé tak slouží své vlasti minimálně dva roky a spousta z nich se už během své služby profiluje na svou budoucí profesi v civilním životě. O své službě vypráví i Yotam Kreiman, původem z Izraele, který studuje na Masarykově univerzitě. 

Yotam Kreiman je ukázkou renesančního člověka v moderní době. Student Evropské politiky na Masarykově univerzitě v Brně pochází z Izraele. Jako všichni mladí Izraelci i on si prošel povinným vojenským výcvikem. Během tří let ve službě zažil mnohé, sloužil totiž na pozici výsadkáře-ostřelovače. Nyní jezdí na studentské modely OSN, kde debatuje o lidských právech a svobodě. Zároveň vyučuje izraelské bojové umění Krav Maga a jako dobrovolník i hebrejštinu.

Yotam Kreiman během svého výcviku.Foto: archiv Yotama

 Izrael je jedna z mála demokratických zemí, která je stále ohrožená terorismem a válkou z bezprostřední blízkosti. Země, do které židé uprchli po skončení války, čelí už po desetiletí hrozbám od svých sousedů, převážně muslimů. „Největší hrozbou jsou pro nás muslimští fanatici. Ti se nestarají o život, který mají teď, ale chtějí ten posmrtný plný panen,“ vysvětluje Yotam. Je rád, že se v armádě odnaučil naivitě a nyní vidí svět realističtěji. „Služba mi dala mnohem víc, než jsem čekal. První věc, kterou jsem se naučil, byla samostatnost a hlavně to, že dokážu, cokoliv  budu chtít,“ dodal. Nyní se podle svých slov mnohem lépe vyrovnává s těžkými zkouškami i stresem v životě.

V armádě může být člověk kýmkoliv. Většina mladých ani není u bojových jednotek, ale mohou se profilovat podle svých zájmů. Někteří tak stráví tři roky hraním na klavír v armádním orchestru, nebo děláním instruktora lyžování. Mnoho mladých lidí  po službě odchází pracovat na pozice v oboru, ve kterém absolvovali výcvik.

Služba státu má samozřejmě i své stinné stránky. „Nejhorší chvíle byla pro mě ztráta mého kamaráda z jednotky. Stalo se to během druhé libanonské války  a na tu chvíli nikdy nezapomenu,“ vypráví teskně o svém kamarádovi a dodává, „byl to náš zdravotník, ale kromě zdraví se vždy staral i o dobrou náladu. S ním byli dny veselejší.“

Yotam šel po své službě na vysokou školu, kde se zajímal obecně o diplomacii a politiku. Když pak přijel do České republiky studovat Evropskou politiku, rozhodl se zde dokončit celé magisterské studium. Na svůj domov ale rozhodně nezanevřel. „Každý týden chodím učit do jedné studentské organizace hebrejštinu. Každý semestr taky prezentuji Izrael ostatním studentům a mluvím o jeho kultuře a zvycích. Tím si neustále připomínám, odkud jsem,“ mluví o domově student.

Povinnou vojenskou službu by Yotam doporučil všem mladým lidem, bez ohledu na to odkud jsou. „Začnou si v životě vážit toho, co mají a pochopí, že demokracie a svoboda má svou cenu. Někdo musí chránit tyto hodnoty a občas nasadit vlastní krk pro blaho ostatních,“ shrnuje Yotam Kreiman názor na službu. 

Klíčová slova: vojna, služba, demokracie, student, zbraně, story

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.