08.12.2016 22:26


Stížnost iráckého uprchlíka Ústavní soud zamítl, ale zároveň zkritizoval ministerstvo vnitra

Autor: Josef Karlík | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Krátká lhůta pro žádost o azyl, nedostatečný přístup cizinců k právní pomoci a necitlivý přístup úředníku k vyhoštění. To jsou hlavní nedostatky, které našli ústavní soudci v azylovém řízení, kvůli kterému se občan Iráku musí vrátit do své vlasti, i když tam může zemřít.

Autor: Josef Karlík

Brno - I přesto, že v azylovém řízení ministerstva vnitra Ústavní soud našel nedostatky, zamítl stížnost iráckého uprchlíka, který byl v únoru deportován z Česka do Iráku. Tento verdikt včera oznámila soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková. Iráčan si stěžoval hlavně na nedostatečné právní zastoupení.

Podle mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové byl uprchlík po celou dobu řízení zastoupen právníkem, proto soud jeho stížnost zamítl. Pouze jeho advokát nepodnikl žádné kroky, za což zodpovídá sám stěžovatel.

Uprchlík byl v září minulého roku zadržen policisty při své cestě do Švédska, kde má rodinu a kde chtěl požádat o azyl. „Pro útěk z domova jsem se rozhodl hlavně kvůli pronásledování od členů šíitské milice, která mě chce zabít, protože jsem sunnitský muslim a také protože jsem pět let pomáhal americkým vojákům při jejich akcích v Iráku," uvedl uprchlík, jehož jméno nemůžeme z bezpečnostních důvodů zveřejnit.

Přestože Iráčan sdělil své důvody policistům hned na začátku vyšetřování, nikdo jeho výpověď neověřil a žádost o azyl zamítli, protože byla podána pozdě. „Na základě posouzení výpovědí cizince jsme nedošli k závěru, že by mu ve vlasti byl uložen trest smrti či jiné nebezpečí," uvedli imigrační úředníci z Ministerstva vnitra, kteří měli uprchlíkův případ na starost.

Iráčan byl následně vyhoštěn. „Z Listiny základních práv a svobod jasně vyplývá, že stát nesmí vyhostit člověka do země, kde mu hrozí mučení, smrt nebo jiné špatné zacházení. To měly úřady v této věci důkladně prošetřit, což neučinily. Stěžovatel se proti svému vyhoštění mohl odvolat nebo zažádat o azyl, ani jedno ale neudělal včas,“ řekla soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková. Cizinec byl vyhoštěn ve stejný den, kdy na Ústavní soud dorazila jeho stížnost. Soud tedy neměl možnost cizince vyslechnout.

Případ iráckého uprchlíka je první s přímou návazností na migrační krizi. Podle Kateřiny Šimáčkové to však neznamená, že by jeho situace byla výjimkou. Kvůli nedostatečnému právnímu zastoupení uprchlíci často nevyužijí všechny právní prostředky ke své obraně, a soudy tak nedostanou šanci jejich problémy řešit. Podle prvního senátu Ústavního soudu by měly úřady zlepšit své jednání zejména s uprchlíky, kteří jsou uzavřeni v uprchlických táborech. Většinou neznají ani jazyk, a pokud nejsou schopni sehnat si právní pomoc sami, musí jim právní zastoupení poskytnout stát.

Klíčová slova: Ústavní soud, uprchlická krize, azylové řízení

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.