03.10.2016 22:21


Tři dny do referenda o poloze nádraží: doprovází ho kritika, i složitá administrativa

Autor: Přemysl Šimák | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Již po nadcházejícím víkendu by měli mít Brňané jasno v otázce, kde bude stát hlavní železniční stanice města. Rozhodovat o ní budou v referendu, jehož datum zastupitelstvo stanovilo na 7. a 8. října. Kritici referenda jej označují za past a doporučují k němu nechodit.

Ilustrační fotoBrno – Problém, který se vleče již několik desítek let, by měl být po tomto víkendu definitivně vyřešen. Občané Brna budou v referendu křížkovat odpovědi na dvě otázky o poloze hlavního vlakového nádraží. Pokud bude mít přinejmenším pětatřicetiprocentní účast, stane se závazným pro vedoucí orgány města.

V centru, nebo na jihu?

Ve hře jsou celkem dvě možnosti, kde hlavní brněnské nádraží umístit. Varianta „Petrov“ počítá s posunutím oproti stávající poloze blíže k zastávce Nové Sady, čímž k odsunu ze středu města prakticky nedojde. „Nádraží se může stát součástí městské struktury a přinést přidanou hodnotu místu, ve kterém se nachází,“ řekl na čtvrteční veřejné diskuzi zástupce týmu architektů této varianty Filip Tittl.

Druhá možnost s názvem „Řeka“ je založená na odsunu nádraží jižním směrem za nynější autobusové stanoviště Zvonařka. Vzdálenost od jeho současné polohy by činila zhruba 800 metrů. Architekti také počítají se vznikem nové čtvrti s pracovním názvem „City“. Jedním z nich je Pavel Jura a na téže diskuzi k tomuto návrhu řekl: „Usilujeme o moderní velkoměsto, evropskou metropoli. Město by mělo chtít vznik takového centra v těsné blízkosti nové železnice.“

Past, říkají o referendu odpůrci

Nadcházející referendum má ale i své kritiky. Jeho hlavní odpůrce, spolek Brno+, ho označuje za past. Členové spolku tvrdí, že otázky v referendu aktivisté postavili záměrně manipulativně a snaží se tak zvrátit celou situaci v neprospěch všech. Lidé v referendu prý nebudou rozhodovat ani o „Petrovu“ ani o „Řece, nýbrž o tzv. nulové variantě.  Ta předpokládá pouhou rekonstrukci stávajícího vlakového nádraží bez jakéhokoli přemístění. „Nulová varianta znamená vymazání Brna z mapy evropských dopravních tras,“ říká lídr spolku a podporovatel nádraží u řeky Robert Kotzian.

Zavádějící je podle nich především formulace první otázky. Ta se táže voliče na souhlas s tím, aby město Brno učinilo co nejrychleji všechny kroky k rekonstrukci nádraží „v dosavadní poloze podél ulice Nádražní“. Podle odpůrců referenda odpověď „ano“ fakticky znamená souhlas s již zmíněnou nulovou variantou. Záporná odpověď pak má vést k pokračování dosavadní nejistoty a otázka polohy by tak zůstala otevřená. Brno+ proto doporučuje k referendu vůbec nechodit.

Otázky jsou postaveny správně, tvrdí iniciátoři

Na opačné straně sporu stojí dobrovolné sdružení Referendum 2016, které blížící se hlasování iniciovalo. Prosazuje rekonstrukci nádraží v centru a variantu „Petrov“ považuje za jednu z jeho možností. Členové sdružení označují Kotzianovu kritiku za neopodstatněnou, protože nádraží pod Petrovem má podle jejich slov vzniknout z velké části v poloze současné stanice, tedy podél ulice Nádraží. Odsun nádraží na Nové sady podle nich znamená pouhý vznik nového přístupu na nástupiště blíže k jejich středu. Jednoduše řečeno, spojení „dosavadní poloha“ v referendové otázce prý s polohou "pod Petrovem" plně koresponduje.

Svůj názor podporují také poukázáním na fakt, že Kotzianovo tvrzení o nejednoznačnosti referendových otázek již dříve odmítly správní soudy. Člen sdružení Josef Patočka k poloze nádraží říká: „Skoro každý, kdo v Brně něco znamená, podporuje modernizaci nádraží v centru. Shoda panuje i mezi odborníky.“

Do různých uren, někde i do různých budov

Referendum doprovází neobvyklá a složitá administrativa. Vyplývá to z toho, že se koná v souběhu s volbami do krajských zastupitelstev a Senátu. Například volební komise dohlížející nad jeho průběhem bude odlišná od té, která kontroluje volby krajské a senátní. Voliči tudíž budou muset jít do dvou odlišných volebních místností, kde použijí jinou urnu pro každou volbu zvlášť.

Dokonce existují okrsky, kde volební místnosti nesídlí v téže budově. Například lidé v Černovicích, kteří půjdou hlasovat do kraje a Senátu, zamíří do sociálního domu. Referendová urna ale bude stát v základní umělecké škole. Obdobně třeba v Ořešíně se senátní a krajské volby odehrají na úřadu městské části, kdežto hlasovat o nádraží bude možné v hasičské zbrojnici. Záludnost na voliče čeká také u volebních lístků. Zatímco ty do Senátu a krajského zastupitelstva obdrží předem poštou, lístky k referendu si vyzvednou až osobně od komise.

Posledního slova se nemusíme dočkat, nebylo by to poprvé

Již jednou měli Brněnští šanci rozhodnout o poloze hlavního nádraží, a to v roce 2004. Tehdy se také o této rozporuplné otázce konalo referendum. 86 % voličů se v něm vyslovilo pro nádraží v centru, avšak nízká účast dosahující necelých 25 % vedla k jeho neplatnosti. Stejná situace může nastat i o nadcházejícím víkendu. Na to, jak volba dopadne, si budeme muset počkat do soboty. Volební místnosti se uzavřou ve 14 hodin a jasno bude až po sečtení hlasů.

Klíčová slova: referendum, nádraží, Brno

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.